Když jsem odcházel v deset do podzemí, zaslechl jsem ještě při vstupu zvuk helikoptéry a ten hluboký tón dával najevo, že to není nějaký "soukromník". Když jsem pak přicházel k dělostřeleckému srubu, tak jasně žlutá barva letecké záchranné služby se už přehlédnout nedala. Krátký hovor s pilotem bohužel přinesl jen smutné informace, které pak při návratu na muzeum potvrdil i pohled na zakryté tělo na hlavním rozcestí nad vchodem. Smutný den!